 |
| Jedno z klíčových témat současnosti je komercionalizace vědy a výzkumu. A v souvislosti s ní se stále častěji objevuje pojem Market Intelligence. Je to nejen pojem, ale hlavně klíčová část přípravy na komercionalizaci, která v největší míře ovlivňuje úspěšnost vynálezu na trhu. Zeptali jsme se proto experta Nafigate pro tuto oblast – pana Kamila Švédy – na několik otázek. Pojďte se seznámit blíže s tím, co to Market Intelligence je |
Market Intelligence v souvislosti s výsledky výzkumu a vývoje je studie, která dává do kontextu novou technologii a situaci na trhu. U nových technologií je mnohem více otazníků než u technologií s mírným vylepšením. Proto, aby firma o komercializaci nové technologie projevila zájem nestačí, že technologie přináší technické zlepšení. Je třeba ji podat tak, aby se firma ve studii viděla v kontextu trhu poté, co začne používat novou technologii - její ekonomické výhody, výhody v postavení mezi konkurencí a výhody pro vyjednávání s obchodními partnery.
U nových technologií často nejsou jasné aplikace, kde by se dala nová technologie použít. Je třeba je nadefinovat. U těchto aplikací je pak třeba vyčíslit tržní potenciál podle tržních dat o produktech, které nová technologie může nahradit a odhadu rychlosti přijetí nové technologie mezi zákazníky. Je třeba popsat strukturu poptávky - segmenty a jejich citlivost na cenu; distribuční kanály, jak aplikace s novou technologií dostat k zákazníkům; vhodný typ představení a komunikace nové technologie. Většinou se studie zabývá celým hodnotovým řetězcem, protože firmy, které mají o novou technologii zájem, nejsou koneční spotřebitelé. Část studie se věnuje konkurenčním technologiím a úrovni jejich patentové ochrany. Je třeba mít aspoň hrubý přehled o tom, kdo pracuje na vývoji a komercializaci této technologie nebo substitučních technologií po celém světě. Často tento přehled vede k novým vyhledání nových partnerských subjektů, kdy několik firem spolupracuje na vývoji nebo prodeji technologie. Je třeba popsat, která z investičních skupin může mit zájem na zainvestování komercializace technologie, protože tato investice dobře zapadá do jejich investičního portfolia. Studie může obsahovat návrh business modelu nebo geografické rozdíly v poptávce po aplikacích, které ovlivňuje makroekonomická a demografická situace.
Studie nemá pevný rámec. V první řadě je třeba se domluvit se zákazníkem, co chce ve studii mít. Zákazník chce většinou studii co nejdříve, protože na trhu není o nové nápady nouze. Je potřeba si domluvit prioritní části, které budou k dispozici nejdřív, tyto jsou většinou: pohled na hodnotový řetězec; hlavni firmy v částech hodnotového řetězce - jejich technologie a obchodní model; vyčíslení tržního potenciálu. Od této první analýzy se odvíjí dál, co zákazník chce ve studii mít, protože jednak lze vyloučit některé aplikace a jednak studie identifikuje partnery pro jednání o spolupráci a financování.
2. Jak se taková studie zpracovává?
Klíčem pro kvalitu studie jsou zdroje informací. Jednak používám syndikované studie agentur pro výzkum trhu jako Euromonitor, Business Insight nebo Frost and Sullivan. Tyto studie jsou dobrým začátkem, ale jsou velmi drahým zdrojem, proto je třeba s nimi šetřit a samy o sobe nestačí, protože nová technologie je vždy jedinečná. Například pro určení tržního potenciálu technologie nanovláken pro filtraci kapalin lze vyjít ze syndigované studie filtrace vody, ale je třeba z ní citlivěvybrat část vhodnou pro nanovlákenné aplikace a naopak přidat další informace o filtraci nápojů a filtraci pro elektronický průmysl.
Další důležité zdroje jsou databáze odborných článků a tisku, zprávy firem pro investory, zprávy odborných asociací, publikace poradenských společností. Podstatné je přistupovat ke každému zdroji s kritickým myšlením a uvědomit si, proč je publikován (proč je někdy přístupný zadarmo), pro koho je určen. Protože tyto analýzy zpracováváme pro klienty z mnoha odvětví, potkáváme se s nimi, známe problémy a trendy v odvětvích.Takto shromáždíme informace, které dají celkový obrázek pro market intelligence.
Při definici aplikací je třeba, aby s týmem market intelligence spolupracoval někdo z vědeckého týmu, který s novou technologií přišel. Je třeba dobře promyslet intuitivní aplikace, ale i ty, které nebyly na mysli vědeckého týmu, když novou technologii vyvíjel. Je potřeba se zamyslet nad pravděpodobností přijetí nové technologie a rychlosti jejího přijetí. Pokud to rozpočet dovolí, jde pro tyto odhadyvyužít průzkum trhu a vhodné statistické zpracování - nejčastěji modifikaci conjoint modelu. Pak je třeba dobrá znalost statistiky, protože různépředpoklady nadefinované pro modelování poptávky mohou vést k velmi odlišným výsledkum a tedy k velmi jinýmzávěrům například pro cenovou strategii. Pokud zákazníkovi stačí hrubý odhad, pak lze využít analogické příklady. Například pro odhad přijetí novych ekologických obalů lze využít předchozíprůzkumy týkajicí se rozhodování spotřebitelů podle etickych zásad jako nákup faitrade potravin nebo organických potravin.
3. Co - podle Vašich zkušeností – rozhoduje nejvíce o úspěšnosti výsledků vědy a výzkumu na konečném trhu?
Většinou je úspěch dílem spoluprácemezi mnoha subjekty. Například u nových technologií je často potřeba také nové výrobní zařízení nebo investice do nové infrastruktury. To už není teritorium, které je zvládnutelné jednou firmou. Právě proto je nutná znalost prostředí, market intelligence, znát subjekty -soukromé i státní, průmyslové i finanční - které mohoumít zájem na úspěchu vaší technologie. A samozřejměpak jim tuto příležitost dobře komunikovat, což v praxi může znamenat, udělat sám aktivně první kroky analýzy pro tyto partnery.
4. Pracujete většinu času v zahraničí a pro českou vědu – jak byste hodnotil naši pozici ve světové konkurenci?
Já se necítím na to, abych srovnával kvalitu vědy v ČR a zahraničí, ale chtěl bych uvést atribut, který pravidelně pozoruji u úspěšných vědeckých laboratoří v zahraničí a nevidím u nás. Je to industrializace vědy. Pro ilustraci: na MIT nebo v Singapuru se běžně setkávám s tim, že profesor přijde do své laboratoře a vůbec nezná studenty, kteří tam pracují. Je to proto, že on určuje směr výzkumu a nezajímá ho micromanagement. Mimo směr výzkumu má na starost sehnat finanční prostředky pro laboratoř a v tom je natolik úspěšný, že má zaměstnance i na paralelní výzkum. Ačkoliv zaměstnance nezná, má důvěru v jejich práci, protože se nebojí delegovat pravomoci na své spolupracovniky, a to na všech úrovních.
5. Co byste vzkázal českým výzkumníkům?
Aby více spolupracovali s průmyslem. Vždyť co může být větší motivace (i pro jejich studenty) než když výzkumník přijde s řešením prospěšným pro praxi. Zdá se mi, že vědci věří, že pokud je jejich technologie zlepšením té stávajicí, pak se prodá sama. Neni to tak, ale možná je zde souvislost s odpovědí na předchozí otázku: pokud by vědci lépe delegovali pravomoci v rámci jejich laboratoří, pak by mohli věnovat více úsilí ke zjištění problémů, se kterými by mohly pomoci firmám.
Fonte: Nafigate
